Ostravické hamry

11. června 2017 v 13:55 | Marcela, Petr Snášel |  články do novin

Procházka po…

Jaro je v plném proudu, přesto, že sluníčko vychází zpod deštivých mraků jen občas, nemůže nám to zabránit v další průzkumné vycházce po malebné obci Ostravici, která je bránou do Beskyd v moravskoslezském kraji.


Naše výchozí stanoviště je tentokrát Restaurace Panorama, která je u nového golfového hřiště. Ve stylové restauraci se mohou golfisté i kolemjdoucí občerstvit a pokochat nádherným výhledem na Ostravici. Naše kroky však vedou nahoru asi dvěstě metrů za tréninkové hřiště doprava, směrem do údolí potoka Řasník. Vydali jsme se totiž hledat kus historie o těžbě železné rudy v tomto malebném lese. Kolem Řasníku jsou v lese vidět pozůstatky odvalů či výsypků hlušiny. Ve zdánlivě stejnoměrném svahu rozliší oko amatérského geologa zvrásněné hrbolky, které jsou pozůstatkem po povrchové těžbě železné rudy, která zde probíhala v 18 a 19 století. Zeptali jsme se odbornice na místní železárenství slečny Petry Sysalové jak to v té době tady asi vypadalo. "Když těšínská vrchnost zjistila, že v okolí jsou naleziště železné rudy, chtěla samozřejmě co nejvíc a nejrychleji zbohatnout, proto se v té době začala ruda povrchově těžit a budovaly se hamry na její zpracování. Protože ale člověk byl vynalézavý už tenkrát, nebudoval místní robotník žádné štoly, rozryl jen část svahů vytěžil co bylo a posunul se dál," tvrdí Sysalová. Vyhloubené díry působením přírodních vlivů ztratily svou tvář, ale obrysy můžeme vidět dodnes.


Takto vytěžená železná ruda se zpracovávala v průmyslových staveních, které se nazývaly hamry, což pochází z německého slova hammer- kladivo. První a jediný hamr na slezské straně byl vybudován roku 1636 na území tehdejšího Těšínského panství. Zde se zpracovávala železná ruda, která se těžila v okolí nebo v nedalekých Malenovicích.
Více o tomto hamru zde http://plnasily.blog.cz/1004/clanek-do-novin-ondrejnicka-oaza

Hamerníci rudu smíchali s dřevěným uhlím. V peci za hoření vznikla kaše, kterou poté neustále zpracovávalo velké kladivo. Kladivo bylo poháněné vodním kolem, proto všechny hamry sídlili u vodních toků. Pod rukama hamerníků tak vznikalo kujné železo. Hamerníci měli těžký život, bydleli v tzv. hamernických domcích, kde se mohli uchýlit k odpočinku, nebo k jídlu. Většinou to byl domek o jedné jizbě a hamerníci se museli střídat.

Na Ostravici, tedy moravské straně, byly zbudovány celkem čtyři hamry. Všechny pak byly postaveny mezi léty 1825-1830 hamerním mistrem Janem Kuděláskem. Tyto hamry nesou číselné označení I-IV a místní pojmenování. My se teď vydáme po jejich stopách. Od restaurace Panorama se dáme směrem dolů až k hlavní cestě a tam zamíříme doleva. Po pětistech metrech je vedle cesty skupinka stromů. Podél chodníku lze pozorovat pozůstatky náhonu. Stával tu první Ostravický hamr Nytra, údajně pojmenovaný po posledním majiteli. Po jeho zániku za první republiky zde působila Zátopkova vodní pila. Pila nestála přesně na místě bývalého hamru, ale v areálu statku Zátopek. Který tam stojí mimochodem dodnes. Na druhé straně cesty vidíme jedinou velkou zahradu s vilkou.




Ke II.hamru půjdeme pořád rovně po cestě směrem na Frýdlant nad Ostravicí. Hamry byly postaveny na uměle vybudovaném vodním náhonu z řeky Ostravice. Jehož začátek je za restaurací Myslivna na fotbalovém hřišti. Po dvoustech metrech se nalézáme u místa druhého ostravického hamru Tädeus. Z jeho činnosti se bohužel dochovalo jen pár stavebních kamenů, ale replika tohoto stavení stojí ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dochoval se však velký dělnický dům pro hamerní zaměstnance. Za jeho současnou podobu vděčíme manželům Grygarovým. Ti byli tak laskaví a poskytli nám vyčerpávající informace týkající se jejich domova. Nutno říci, že dům, zahrada náhon i původní mostek jsou krásně opraveny a působí okouzlujícím dojmem. Pan Grygar nám k tomu řekl: "Všechno jsme to dělali sami, museli jsme oklepat omítku na původní kamennou podezdívku, vyspravit koryto potůčku, zeď a chodník. V domě nás čeká ještě velký kus práce, ale snažíme se zachovat původní ráz tohoto objektu." Pan Grygar také zavzpomínal jak při kopání vjezdu narazil na strusku, což je odpad ze železných hamrů.
Tato exkluzivní fotografie je pořízena kolem roku1920-35. Jsou na ní zbytky nosné zdi z hamru II, který zatopila voda. Toto nezvyklé koupaliště místní hojně využívali. Fotografii nám s laskavým svolením poskytli manželé Grygarovi.




Naše další kroky povedou k hamru č. III Pělucha budeme tudíž držet směr po zbytcích náhonu směrem na Frýdlant nad Ostravicí, ještě pětiset metrů a přejdeme cestu. Pěluchovi dodnes vlastní pozůstatky třetího hamru a rozsáhlé pozemky. Zde se zachovalo několik původních zdí kolem náhonu, pilíře mostu a malebný domek hamerníků.


Cestičkou po cizím pozemku se vydáváme vstříc čtverce a za pár metrů opět přejdeme cestu. Končí zde obec Ostravice, náhon i stopy dávné historie, na místě čtvrtého hamru trůní sídlo SUS správy a údržby silnic. Jediným svědkem starých časů je most, který údajně sloužil jako propust k hamru.
Abychom nekončili naší procházku pohledem na sypací vůz, přejdeme znova cestu až dojdeme k trati. Za železničním mostem asi po pětistech metrech si uděláme malou pauzu. Na kaskádovitě uspořádané mýtince, kde se dnes pasou ovce, stávaly kdysi milíře. Milíř je hranice dřeva zvenku utěsněná hlínou, v níž doutnáním vzniká dřevěné uhlí, dochází k pomalému hoření za minimálního přístupu vzduchu, dochází ke karbonizaci dřeva a tím vzniká dřevěné uhlí. Toto uhlí se často používalo i v našich železných hamrech.



Půda na tomto místě je mnohem tmavší než jinde v okolí, a to znamená, že milíře se zde opravdu vyskytovaly. Bohužel nevíme kde přesně stály ani jak vypadaly a kolik zaměstnávaly lidí. Ale víme jistě, že tento kraj je stále krásný a malebný jako musel být v dobách kdy se z milířů ještě kouřilo. Půjdeme až na konec stezky na kterou jsme tu narazili, míjíme tu staré patníky. Tudy totiž vedla cesta až do padesátých let. Další zastávkou nám může být Hotel Hamr, vedle kterého je náhon, v němž se kdysi plavila polínka do milířů. Když se budeme držet stezky, dojdeme k nádraží Ostravice-zastávka až k Restauraci u Tkáčů. Jestli budeme mít štěstí tak právě zde najdeme rudu. Rudu, jak seká trávu a možná nám u piva poví o oběšenci v bílém plášti co straší na půdě.





použitá literatura
Obecní úřad v Ostravici: Z historie obce Ostravice 1999
Sysalová Petra: Historie železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí 2008
Internet

Potřebujete půjčit peníze?

 

První Místecká čarodějnice

20. prosince 2016 v 10:15 | Marcela

První Místecká čarodějnice

18. července 2016 v 21:43 | Marcela
 


sweetsen fest 2016

26. června 2016 v 20:56 | Marcela

Příběh z telefonu

15. března 2016 v 9:47 | Marcela |  ostatní
Stala se mi neočekávaná věc.
Cestami, jistě klikatými se ke mě vrátil můj ukradený telefon. Díky těm moderním technologiím v něm zůstala nějaká data. sms, fotky, videa. Udělala jsem vám výpis přijatých sms

Příběh Milana a Libuše

20.10
máte 16 zmeškaných volání

21.10
máte 12 zmeškaných volání

23.10.
Milan este vymnenim defekt kolo na aute jo?

Uz sem na hundai

slovensko
27.10.
Nemam kredit

1.11.
Polsko

5.11.

Milan zvedni ten telefon

Tak coje stebou zemi neberes telefon Libusa

Asi semte prinecem virusila tak promin ozvuse as vpondeli poradne se vistrikej
zmrde

Milan us mije jedno jestli prodes nebo ne nevolej mi

Timi reknes zesi mam koupit kartu a pak ani ten ten telefon ani nezvednes a od
kdi tisi davas tichi rezim jen kdis nechces abite někdo virusoval jebese koncim

Koncime spolu chci natebe zapomenout zbohem Milacik

6.11.

Dobře ranko vijebalses poradne

Jestli si unaveni tak spi chibismi

Jedl si

Udela ti tepli caj

7.11.
Milacku moc mi chibi milijite nemam ani tvoji fotku

Muzu ti zavolat

Sceho coji bilo bilsi uni jak seto stalo napis pravdu

Milacku jedl si

Tisi odrana nejedl

Si sam vpokoji muzu ti zavolat

Vedela sem ze Mito napises Ti us jdes spat

Nerozu mela semti proc semam zlobit

Taki te miluji milacku muj jedl si

Milacku proc mi nepises zaspalsi

Tak dorou noc a heske sni Milujite

8.11.

Dobře rano milacku

Dlohho si spal Milacku

Tak si ho vimasiruj

Skus poprosat svoji zenu Kristinu

Miluji milacku

Co robis

Zaspal si proc mi nepises

Tak co je stebou Vis zemeto rostiluje

9.11.

Dobře rano milacku

Ja ti taki budu vipinat telefon Zmrde

Poradne ji vijebej Aj picu ji vilizej Zmrde

Vipinas si telefon jak chces asi ti us na nervi anebo sito s ni uzivas jasi taki vipnu
telefon jdu si dneska ven do ostravi taki chci odreagovat

10.11.

Nemam cas nerus me

Milan to od tebe není pekne zeti nemam volat jasi delam delam otebe starosti
a timi reknes takovu věc cosi mam otom mislet kdis ti nemuzu volat

Když jati nemozu volat tak ani ti mi nevole a jepse kolik chces

Na jaku picu mi volas nevolej

11.11.

Dobrou noc milacku milujite us ti nebudu velat mam kredit jen 35 korun
necham na esemeski a misli name

milacku nemam us kredit nemusu ti volat jen psat

ahoj milacku moc mi chybis nemuzu se dockat as bude nedele jak budes vedle
mi lezet moc mi chibis

12.11.

Milackuc muj zlati moc mi chibis nemuzu si nabit kredit ještě jsem nedostala
peníze dostanu as vestredu ale to us budes vedle me as pon doufam ze prijdes

Milanovy sms nejsou tak zajímavé, píše že ji miluje, že v pokoji mu spí děti, ať nevolá, že mu pořád stojí a ať pošle kredit.

Unavená

28. října 2015 v 9:56 | Marcela |  básně
Unavená žena,
zůstala doma.
Sebelítostí víčka umoklá,
usedla u okna.
Svůj život probírala právě,
a tu konstatovala: Táhne.
Má smutek v srdci, a i tak
vezme do ruky šroubovák.
Spraví si okno, spraví si duši?
Ženě montérce to sluší.
Pak je pokoj zahřátý,
klid usedá na paty.
Po vůli malým úspěchům,
jde si vařit čaj a rum.

sweetsen fest 2015

27. července 2015 v 21:25 | Marcela

Sám

27. července 2015 v 21:15 | Marcela |  básně
Chvíli jsem sám.
Mám čas i snít.
Tu davem jsem rván!
Nenechaj mě být.
Po kousku si mne ujídají,
skrupule většinou nemívají.
Co po mě chcou? Co chtějí?
se smíchem si mě předávají...
Jen chvilku sám, sám jen,
a nemyslet více na klín žen.
Alespoň den, kéž je svět pustý
a nechá mě opéct si buřty...

foto

4. května 2015 v 15:13 | Marcela

vernisáž

4. května 2015 v 15:10 | Marcela

http://www.korc.cz/vystavy/

Kam dál