Prapovídka

3. září 2009 v 13:01 | Marcela |  peprné
PRAPOVÍDKA

Vzbudila se. "Ježíši, kde to zase jsem!"
> Rozhlížela se kolem sebe. "Kdo to je?! Co jsem to zase vyváděla! Áaa nevím." "Pili jsme tequilu v Tropicalu, pak šampus U Císaře, pak se ještě někam šlo, nevím..."
> Mimoděk se jí zvedl žaludek, tak šla hledat koupelnu. Bylo jí blbě. Jednak z chlastu, jednak, že se už po několikráte probudila v cizím bytě. Posbírala po bytě své věci a šla si vařit kafe.
>
> Probudil se. Hlava ho bolela, ale přesto věděl, co bylo včera: "Opíjeli jsme se v baru, když tam přišly ty holky. Tak jsem jednu sbalil. Doufám, že ta kurva už je pryč." Ale zaslechl šramot v kuchyni a uviděl ten bordel, co má doma.
> "Ty jsi tu ještě? Táhni, odkud jsi přišla!"
> Přišourala se do kuchyně a skrz kruhy pod očima na něho vzhlédla.
> "Včera jsi mluvil jinak, prase!"
> Nepamatovala jsi z noci ani zbla.
> "Se divím, že si to pamatuješ, byla jsi ožralá jako žok. Ale jinak jsi až moc průměrná." A zašklebil se. Šlehla po něm pohledem a sykla: "Doufám, že jsem nic nechytla." Sbírala se domů. Cestou si všimla vizitky Jan Sadil.
>
> Šla domů. Doma měl být Kamil, její Kamil. Přemýšlela. On je stejně zvláštní. Znají se už přes půl roku. Vždycky se jí líbil. Nikdy ale neměl zájem. A když hledal bydlení, ochotně se nabídla, ale za cenu, že s ní bude chodit, lépe řečeno spát. A aby se s ním mohla chlubit. Bez nadšení, ale přijal. V posteli byl teda divný. Vždycky udělal co chtěla, ale sám nic nechtěl. Tvrdil že nic víc nechce, že je spokojen. Jí to bylo jedno, orgáč měla, tak proč po tom pátrat. Měla ještě přece spoustu jiných, ale ne tak pěkných. Tak ho u sebe nechala. Doma nikdo nebyl, šla si lehnout.
>
> Klíč zarachotil v zámku.
> "Honzo! Vstávej. Tys tu někoho měl, nějakou ženskou přiznej se. Nelži, cítím parfém. Ty jsi byl včera chlastat a sbalil si nějakou děvku, přiznej se." Ječel hysterický hlas.
> "Dobře, přiznávám se, odpusť mi to, prosím odpusť. Už to nikdy neudělám, víš že ty jsi moje jediné zlatičko na světě, Kamile odpusť mi."
> Kamil má slzy v očích, přesto jde za Honzou do postele...
>
> Nemohla usnout.
> "Kde ten Kamil jenom je, že by se mu něco stalo? Zavolám mu." Prohrabala všechny věci, ale mobil najít nemohla. "Sakra, snad nezůstal u toho prasáka, jak se jenom jmenoval." Našla adresu, nechala se tam odvést. Tady to je. Vyběhla schody, zabušila na dveře. Otevřel jí Honza Sadil s prostěradlem kolem pasu. Udiveně se na ni podíval. "Nechci nic, nechala jsem tu mobil." Hrubě ho odstrčila a šla přímo do kuchyně. Cestou si však nemohla nevšimnout nahé postavy v ložnici. "Kamile!" Vykřikla.
> Otočil se. "Mileno!" Zaskočeně se podíval: "Já ti to vysvětlím."
> "Nemusíš."
> Vyběhla z bytu. Z domu to nestačila, pozvracela schody...
>
>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama