alternatíva

6. října 2009 v 21:34 | Marcela |  peprné

Počítačový expert Vilík nebyl sice kus, zato měl velký byt s výhledem. Pravda , nebydlela tam, jenom občas se zašla zaválet na Vilíkově posteli. Co se týče jeho, byl dřevo. Ačkoli se o něm říkalo, že je dobrý programátor v posteli byl jako ta včela vilík. Tlusté brýle, horda keců, ale skutek utek. Nebyla samaritánka ani nebyla v červeném kříži. Ani nestála o ty prachy, né nebyla kurva. Milena měla spadeno jinam a Vilík měl být jenom žebříčkem, kterého udělala stejně jen tím, že na něho žádostivně mrkla a shodila podprsenku.A ten kretén jí to žral. Taková krásná ženská a jak je milá a byl by jí i modré z nebe donesl, kdyby chtěla. Stručně řečeno Vilík sice rozuměl Linuxu , ale jinak byl blb.

O jak jen toužila být v tom bytě naproti přes chodbu. Jak prahla po svalnatých pažích a uhrančivých očích majitele cestovní kanceláře, kterým byl pan Martin Prokouka bydlel právě v bytě naproti.Milena ho poprvé viděla na veletrhu cestovního ruchu a už tam zahořela touhou vzplát mu v náručí. Na letácích uváděl kupodivu svou privátní adresu, tenhle dům v zaplivané ulici v tomto šedivém a neznámém městě.

Už už se chystala padnout mu do náruče, stanoucí před jeho dveřmi nebýt toho, že ze dveří vyšla dívenka, která mohla mít maximálně po první menstruaci. Milena zahlédla svého hrdinu v zajímavém domácím oblečku, který by se dal nazvat umělecký komplet popového zpěváka. I přesto, že ji neznámá síla táhla do onoho tajemného bytu, duchapřítomně se otočila. ,,Hledáte někoho?" řekl a nasadil úsměv nikoliv nepříjemný.,,Já vlastně hledám",zahlédla umolousanou vizitku

Ing. Vilém Dvořák software hardware

,,mě se rozbil počítač", zablekotala ve snách a zazvonila. Zabouchl. Oddychla si.,,Co si přejete?"otevřel jí chlápek o hlavu menší se srandovím knírkem. Něco jí napadlo. ,,Víte mám neřešitelný problém a jeden můj známý mi vás doporučil"…a mlela a mlela co jí přišlo na jazyk , to už ovšem seděla v obývacím pokoji a kouřila. Jedinný problém, který však měla, byly dveře přes chodbu. Po nudném rozhovoru si domluvili schůzku kvůli počítači. ,,Říkejte mi Villy" ,,Villy - to je skoro jako Vilík ta včela ha ha hihi" řehňala se jako školačka, pak se zarazila, s ohledem na jeho dioptrie a smutný výraz.,,I včely mohou býr někdy moc milé a jak jsou pracovité, ale někdy píchají." Řekla vilně a pohladila ho po rameni, vypadalo to komicky, neboť její poprsí se dotýkalo jeho brady.

Pak vzala kabelku a odešla. Uvažovala jestli musel použít hadr nebo to odnesla vana. Někdy se až sama divila, sex hrál v jejím životě velkou roli, někdy hlavní - jako teď. Inu a tak obdělávala Vilíka , no nesedřela se, a šmírovala Martina i jeho dívenky, které tam potom často vídávala.později mívala celý byt pro sebe. Vilík byl v práci stále častěji a déle. A ona šmírovala a šmírovala. Dívenky vypadaly slušně, mile a spkojeně. Žádný křik, žádné výkřiky podezřelé zvuky apod. Co s tím? Neměla ráda nepříjemné přkvapení a proto nechtěla riskovat, že jí nějaký mizera přetáhne bičem, jen co tam vleze. A tak se dál užírala a sledovala. Za nějakou dobu si všimla, že dívky jsou pořád tytéž a chodí v pravidelných intervalech. A také zaregistrovala, že má poněkud volný prostor, poněvadž vilík v tu dobu nebýval doma. Nezatěžovala však svou hlavinku přemýšlením a mohla pořádat kurzy na profesionální hlediče přes ukátko. Párkrát také opatrně přikládala ucho na dveře nebo na stěnu. Její chování se stalo natolik podivným, že si toho všiml i nevšímavý Vilík.
,,Co ti je, nejsi nemocná?" ,,Néé co tě to napadá ty můj hlupáčku", ale dívala se skrz Vilíka, nábytek i panely ,někam hodně daleko. ,,Mám kamaráda doktora ,jestli chceš?" ,,Neblázni, vždyť jsem jenom trochu přetažená nic víc" ,,Nebo víš co, já si vezu dovolenou, pojedeme na hory." Hm 4 holky v úterý 2 ve čtvrtek, vždycky na 2 hodiny to se dá zvládnout věcí. ,,Mileno, slyšíš?" ,,Co, co?" ,, Jestli pojedeme na hory?" ,,Ani nápad, musím pracovat, někdy jindy.",,Tak dobrá a opravdu nic nechceš, třeba uklidňující bylinkový čaj?" ,,Ne nic, nech mě!" Urazil se.
Začala pracovat fantazie. Co tam provádí - fotí je, natáčí nebo s nimi jenom spí, bože takové mladé. Jak ráda by s nimi měnila. Aspoň jednou jedinkrát. Tak celé dny vymýšlela, fantazírovala, sexuálně strádala, pomalu bláznila, ale šmírovala dál.
Až jednou to nevydržela a zvedla telefon.




,,Ahoj Marto, musíš za mnou přijet, je něco prohnilého v tomto domě." ,,No to je dost, že se někdy ozveš, musíme to zapít."
sotva Marta stačila zaklepat, už ji nedočkavá Milenina ruka vtáhla do Vilíkova bytu. ,,Blázníš?" Milena s výrazem agenta nejméně RX naprosto nelogicky pošeptala ,,pššš něčeho se napijem, pak ti řeknu plán."
,,Ty jsi vymyslela novou ptákovinu, že?" ,,Jo jmeuje se , lovy na souseda, nemáš tušení co jsem za poslední 2 měsíce zažila. Představ si,že…
A všechno Martě vylíčila v barvách tak křiklavých, že ani Agatha Christie by se za to nemusela stydět. Úplný detektivní román o tom jak mladý podnikatel trpí na mladé holky jak je nutí k sexu, k fotkám, natáčí s mini porno, jak je bičuje, a jak pod pohrůžkou smrti od nich vyžaduje providelné návštěvy, jak jim určitě dává drogy a jak ONA mladá perspektivní žena zachrání svět před tímto zvrhlým individuem. Samozřejmě s Martinou pomocí. Marta nedůvěřivě kroutila hlavou a tak se na to napila, a protože se ještě necítila na zachraňování světa, tak se napila ještě jednou. A pak se napila i Milena, a pak si ještě připily několikrát a pak vymyslely plán.
Obě se vybaví zbraněmi jako nůž na chleba, vidlička na maso, rožnící jehla, pánev…Vtrhnou naproti, zneškodní protivníka zachrání děvčata a utečou na policii. Jak řekly, a napily se, tak udělaly.Vyzbrojené stály před dveřmi Martina Prokouka.
Milena:,,No tak vykopni ty dveře" ,,Já neumím vykopávat dveře,nejsem Rambo, myslela jsem že ty to umíš.",,No tak zkus to" ,,Né ani nápad" ,,Tak zazvoníme" ,,A co pak?" ,,Pak ho fláknu pánví a vtrhnem tam." ,,Tak zvoň" ,,Né,já ne, ty zvoň" Dveře se náhle otevřely a v nich stál svalovec a udiveně se koukal. Nestačil však ani otevřít ústa. ,,Odstup chlípníku!" děla Milena a pánvička zaduněla o Martinovu hlavu. I zapotácel se a natáhl se jak široký tak bystrozraký. Naklusaly do zadní místnosti úřipraveny na nejhorší. Prudce otevřely dveře a spatřily něco naprosto strašného. Místnost byla holá bez ozdob a u velkého stolu byly dva počítače u kterých seděly dívky zcela oděny a nad nimi stál Vilík a za Vilíkem stála tabule a na tabuli stálo formát styl nový..
A kromě toho se všichni tři dívali tak užasle, že by snad za to dostali Oskara možná i milost.

A Mileně se podlomila kolena a klesla i se svou pánvičkou na zem. Ve dveřích se objevil Martin s ručníkem na hlavě. ,,Naneštěstí ta pánev je teflonová, ale pecka to byla pořádná. Co to tady sakra vyvádíte ženské pitomé."
,,Já myslela," zablekotala Milena, ,,že se tady natáčí přinejmenším porno." ,,No to jste se měla zeptat, vždyt jste mě mohla zabít." ,,To jsem taky chtěla." ,,Ukažte, není vám nic?", řekla Marta a mrkla si na Martina. ,,A Vilíku co ty tady děláš?" ,,Já tady chodím učit, Martin mě najal, abych učil jeho budoucí průvodkyně.
,,Cože! Vždyť jim je 14". A podívala se na holky, a tu zjistila, že jí kukátko nemilosrdně zradilo, že jim je o malounko víc,a že se jí pěkně hihňají. Začala se stydět a chtěla se propadnout nejméně do turecka.,,Nechcete si vy 2 dát aspoň kafe, všechno si vysvětlíme." Ptal se opatrně Martin. A tak seděli, pili a Marta si až moc nápadně rozuměla s Martinem. A Milena uvažovala, zda by severní Korea byla lepší. Podívala se na Vilíka a udělalo se jí ještě hůř. V tu chvíli by byla radši, kdyby se tady aspoň šoustalo, protože tenhle konec je ze všech konců ten nejkoncovatější jaký ji v životě potkal. Ří kala si, že kdyby pašovala kokain ve spolknutém kondomu její konec byl alespoň štastnějsí. Zvláště teď, když jí Marta nadobro zabrala místo po Martinově boku.

Ale co už. Alkohol odplavil depresi. Ráno jí spláchla do záchodu. Pak si zbalila věci a odešla z Vilíkova bytu i života. Jak se objevila, tak i zmizí. Nikdy mu nedala svou skutečnou adresu a tak se v klidu vracela do svého nového života. Přešla ulici a na plakátě si všimla, že probíhá veletrh vzdělávání. No což, kdo ví co bude dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama