Modré trenky sedmička 11

16. října 2009 v 9:59 | Marcela |  články do novin

"Soudružko učitelko třída 4B je nastoupena v počtu 25žáků a dva se omlouvají." Nahlásila jsem a zařadila se do zástupu holek oblečených do slušivých modrých trenek a bílých tílek. "Na úvod dnešní hodiny si dáme tři kolečka," řekla tlustá učitelka se stopkami v ruce. Naše jarmilky se rozpleskaly po tělocvičně. Tyhle vzpomínky mě zastihly, když jsem viděla, že u šestky se dělá nové hřiště. Snad tam bude i mnou tolik oblíbená běžecká dráha a odpaliště nablblých kriketových míčků. Mimochodem jsem tím předmětem vždycky hodila jen 11metrů. Nesmějte se! Skoro vždycky jsem byla poslední v bězích všeho druh,hodila jsem nejmíň čímkoli, o písku, latkách, kozách, hrazdě a kruzích ani nemluvě. U patnáctistovky jsem pokaždé málem umřela. Do dneška nemůžu pochopit k čemu to vlastně všechno bylo. Kluci si zřejmě na tělocvik ztěžovat nemůžou, když po fotbale přiletěli do třídy upocení uřícení, ale šťastni. Zato já jsem byla deprimovaná a kyselá. Snad úplně nejhorší taktika učitelů druhého stupně byla vybíjená. Většinou se mi podařilo se schovat na záchodě. Zaručená byla pomsta tělocvikáře, hra zvaná všichni proti všem. Je to míčová hra, kdy se snažíte dostat bez úhony volejbalový míč do ruky a vší silou přizabít nejméně oblíbeného spolužáka, popřípadě nějakého jiného. Doufám, že hodiny tělocviku se od našich dob hodně změnily. Vlastně doufám, že většina hodin na základních školách se změnila. Netvrdím, že kdysi to bylo všechno špatně. I dnes když mě někdo o půlnoci vzbudí vysypu ze sebe chemické koncovky jako když bičem mrská. Je ale třeba se zamyslet k čemu mi to vlastně je. Jistě pořádek, disciplína a respekt musí být, ovšem na druhé straně musí být neúplatnost porozumění a spravedlnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama