Jako blbec sedmička 3

11. října 2009 v 20:55 | Marcela |  články do novin


Jsou chvíle, kdy se člověk cítí nadmíru sebevědomě a dobře a pak jsou chvíle, kdy se člověk cítí jako největší blbec na světě. Mezi těmito dvěma stavy je mnohdy křehký most.
Byla jsem na oslavě narozenin v restauraci. Půlku osazenstva jsem neznala, ale protože jsem člověk společenský ihned jsem se zapojila do hovoru. Po nějaké té sklence vína jsem si připadala velmi chytrá a přitažlivá. Přítel mé přítelkyně - Martin si objednal kafe latté. Servírka přinesla opravdu krásně našlehaný nápoj. Martin se jí mimoděk zeptal, jakže se to vlastně připravuje. Servírka mu ochotně začala vysvětlovat postup přípravy a princip šlehání mléka. Avšak Martin byl poněkud zmaten a tu jsem já začala míchat do hovoru. Ona řekla, "trysku s párou musíte přiložit těsně nad hladinu mléka." "To se našlehá i když tu trysku dáte ke dnu," řekla jsem já. "Ne nenašlehá." "Ano našlehá, to musím vědět, dělala jsem přece v cukrárně." již je tomu pravda nějaký pátek, ale pamatovala jsem si, že jsme to tak nějak dělaly. Stála jsem si za svým a začala jsem zvyšovat hlas. Na to řekl Martin "to by mě teda zajímalo kdo má pravdu. Vyhecoval společnost, aby se celá přesunula k stroji na kávu. Servírka vzala ten nerezový koflík s mlékem a ponořila do něho trysku až na dno, zapnula páru a všechny kolem postříkala mlékem. No co dodat, jako blbec. Ale ve skrytu duše jsem si mumlala, že to přece jenom jde. Z toho plyne ponaučení nechejme odbornou práci odborníkům a buďme rádi, že nám občas nějaké to kafe nespadne do klína.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama