O rybízu sedmička 5

11. října 2009 v 21:00 | Marcela |  články do novin

Když ráno potřísnilo mé prsty rybízem, jak slunce rosu pilo, jak zavoněla zem. Tyto verš od Františka Hrubína si říkám pokaždé když obírám rybíz. Sluníčko svítí, já jdu s malou stoličkou ke keříku červeného rybízu, abych za půl hodiny vstala rozlámaná, napůl opálená, ale spokojená s plnou miskou krásného lesklého kyselého rybízu. Za spoluúčasti celé rodiny se pak snažíme neposedné kuličky nastrkat do demižonu, abychom si v zimě mohli dát doušek té naší dobře vykonané práce. Je to jedna z mála věcí, které se u nás na zahrádce ještě dělá, vyjma pár zavařených jahod a jablek. Moje babička trávila na zahrádce celý den a když pak večer usedla ke stolu pod olši ještě vyšívala. Dneska už málo kde uvidíte zeleninovou zahrádku. Na pěstěných trávnících stojí pečlivě ohraničeny stříbrolisté javory, lombardské lísky, tvarované buxusy a mnohé kultivary všechno možného okrasného. Oku lahodící jezírka se zlatými rybičkami, žádné bečky na dešťovou vodu jak měl děda. Zavlažovací systémy vrčí naplno vodu na anglický trávník, na který se nesmí šlapat. Pitnou vodou si plníme onu ohavnou plastovou modrou bazénovitou věc. A k večeru si sedneme na plastové židličky a grilujeme na dřevěném uhlí zlevněné maso z tesca. K němu si nakrájíme bio rajčata, jsme šťastní pod červencovým nebem. Jako dítě jsem všechen prázdninový čas trávila u řeky, jedla neomyté třešně, jahody a jabka. Válela se po trávníku plném pampelišek, jetele a včel, honila svatojánské mušky a opékala buřty na ohni. Doba že je jiná? Že děti si líp vyhrají s počítačem, že jsou jiné, lepší zábavy než hulákat do noci u ohně? A přesto se mi někdy zasteskne a z veliké dálky ke mně doléhají známé hlasy mých dětských kamarádů o tom, že tu hvězdu na tu vrbu už asi nikdy nevrátíme..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama