Září 2010

Je třeba zabít Chřástala

18. září 2010 v 12:26 | Marcela |  články na přání
Je chladné ráno a nad Ostravickým golfovým hřištěm se ozývá zpěv ptáků, kuňkání žab, troubení vlaku a táhlý zouvalý sten místních i nemístných ekologů. Po velmi udržované stezce golfáče vydejme se po stopách chřástala, jenž přicestoval s obránci zákona a ekologie. Vlastně, co to říkám, on sem přiletěl a zahnízdil sám a úplně náhodně, neboť ho přitahovala uměle udržovananá nepřirozeně zelená barva golfového hřiště. Cřástal, přátelé, není levicově smýšlející kandidát na starostu ani autor šlágrových pecek z osmdesátých let, je to středně velký druh ptáka z řádu krátkokřídlých. Jeho celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé, s modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Hnízdí na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách. Na našem území se po dočasném ústupu a úbytku počtů opět rozšiřuje, jeho početnost se odhaduje na 1500-1700 párů (zdroj: Wikipedie) Zpěv ekologa: Vítej k nám ty střední ptáčku, uvolníme ti cestu jakožto i louky bližního svého, hlavně pokud to budou louky na nemž mají být vytýčeny pozemky pro vily golf resortu. Tady to budeš mít všechno jako na dlani, dokonce ti zařídíme, nekošené louky po celé léto. A tendry stavebních firem ani myšlenkou neletěly kolem. Zařídíme ti útulné louky v okolí Žáru. Proč by ses měl uhnízdit v jiné lokalitě porostlé přírozeně bio trávou s ekologickými kravinci, když ti nabízíme servis s plnou penzí a možností nějaké té střední samičky, ale hlavně tam, kde si nějaký lufťok chce namastit kapsu prodejem pozemků. Co na tom, že všechna ta tráva časem pustí své pyly zoufalým alergikům do nevinné tváře. Co na tom, že se tráva rozsemení tak, že i krtek půjde radši hrát na jinou jamku. Co na tom, že okolním zemědělcům budou vlasy vstávat hrůzou nad mořem plevele, který z těch nekošených luk časem vznikne. Ale na tom přece nezáleží, hlavně, že ekologie, přátelé, zvítězí.
Zpěv zdravého rozumu: Přátelé, je třeba skutečně zabít chřástala?

Jak jsem byla na srazu

5. září 2010 v 21:22 | Marcela |  jak jsem ....


Čas plyne jako voda a než člověk řekne Baťa uběhne deset let. Každý člověk si chrup času uvědomí jindy, na Silvestra, o narozeninách nebo třeba na srazu strední školy po deseti letech. Když já se připravovala na sraz, tak jsem toužila vypadat úžasně a hlavně, co si budeme říkat, štíhle. Těsně před odjezdem jsem zjistila, že mám pobryndaný kostýmek, který měl ze mě udělat dámu. No a protože na té rodičovské dovelené člověk nemá skříň plnou toalet, šla jsem v kalhotách a tričku. Setkání proběhlo velkolepě, někteří byli více či méně stejní, tlustí nebo hloupí. Ze začátku to vypadalo, že se budeme chovat jako dospělí a fundovaní lidé. No a k ránu jsme byli zase studenti PHŠ5, kteří neví kdy mají dost. Já jsem se však více než na faldy spolužaček těšila na třídní učitelku. Učila nás češtinu, literaturu a ty věci s čárkama a tak. Do mého života se nesmazatelně zapsala jako žena s pevným názorem, citem pro spravedlnost a jasným pohledem na svět. Chtěla jsem s ní probrat tolik věcí a na tolik věcí se jí zeptat, až mě od ní nakonec museli odtáhnout. (tímto jí zdravím a omlouvám se za neodbytnost) Mimo univerzálního názoru na život jsem také čekala, že uslyším jasný názor na moje psaní, jakože literární tvorbu. A to názor zcela záporný. Světe div se, řekla já si to ráda přečte. Chápete to, učitelka, která celé dny čte a opravuje hromady slohových prací od studentů, mi řekne že si to ráda přečte. Nezbývá nic jiného než před ní smeknout. V životě potkáte spoustu lidí, a jen někteří vám skutečně něco předají. Něco za co je potřeba poděkovat. Tímto děkuji.

Tímto jsem chtěla původně skončit, ale je mi jasné,že vás zajímá průběh večírku. Bylo to krásné, distingované, inteligentní přesně do té doby než jsme začali chodit na bar na panáky. Pak to bylo familiérní, rozesmáté, rozcuchané a opilé a ano, nebojím se toho slova, ožralé. Když se mě ráno zeptala spolužačka, co jsem tam říkala v tom projevu a kde má levou botu, nezbývalo mi, než říct, že nevím a že to bylo fajne.